Přemýšleli jste někdy o tom, co všechno vlastníte? A proč ty věci vlastně máte? Těmito otázkami jsem se začala zabývat už před několika měsíci. Letos v květnu jsem se rozhodla konečně jednat a pustila se do velkého třídění bytu a skříní.
Tento proces mi ale přinesl mnohem více než jen pročištění domova. Otevřel témata emocí, konzumu a toho, jak množství a výběr věcí, kterými se obklopujeme, ovlivňuje naše každodenní pocity a rozhodovací procesy.
Co mě k tomu přivedlo?
Začala jsem se tříděním mnohem dříve, než jsem nedávno narazila na rozhovor s Thomasem Archerem Baťou v článku „Zvykli jsme si, že mít osm párů bot je normální. Naučme se nakupovat jinak“.
Ten to jenom podtrhuje, asi to není nějak objevné, ale zkuste se zbavit některých věcí, které máte někde v komoře nebo ve skříni. Co vám připomínají? Lpíte na nich nebo čekáte, že vám pomohou vrátit se třeba zpět do éry, která byla pro vás skvělá?
Třeba máte pocit, že se dusíte v bytě a nevíte proč? A třeba to už vůbec nejsou vaše věci. Možná stagnujete? Chci říct, že je v tom mnohem více než je uvolnění prostoru. Je v tom především osobní svoboda a nové příležitosti. Protože život plyne a vyvíjí se každou vteřinu.
Archer Baťa mluví o tom, jak jsme si zvykli na přeplněné skříně, a jak snadno podléháme tlaku spotřeby. Tento pohled mi pomohl uvědomit si, že mnoho věcí, které vlastním, není ani tak důležitých, jako spíš emočně navázaných na minulost nebo na představu toho, kým jsem byla.
Jak jsem se pustila do třídění
Začít bylo těžké. Každá položka vypadala jako něco, co bych mohla ještě potřebovat. Navíc jako pravá Hanačka jsem neustále slyšela : “ Šak chleba to nejí!“
Abych si ulehčila rozhodování, vytvořila jsem si jednoduchý seznam otázek:
- Potřebuji to?
- Používám to?
- Má to pro mě osobní hodnotu?
- Je to něco, co bych si znovu koupila?
Postupně jsem přišla na to, že čím jednodušší otázky si pokládám, tím rychleji se rozhoduji. A tak jsem otázky zjednodušila na:
- Potřebuji to?
- Mám to ráda?
- Nevím?
Pokud jsem si nebyla jistá, věc jsem dala do „čekací krabice“. Pokud mi nechyběla během měsíce, vyřadila jsem ji úplně.
Postupem času jsem třídění úplně propadla, bylo v tom tolik svobody a moje zdokonalení se v rozhodovacím procesu mě povzbuzovalo a fascinovalo současně.
Navíc jsem si všimla, že se mnohem lépe rozhoduji i v dalších oblastech života. V práci přišly nové nápady a jasnější uvědomí toho, co chci do budoucna ještě dělat nebo dělat jiným způsobem. Během třídění jsem si udělala mnoho poznámek nebo nahrávala sama sobě zprávy na diktafon.
Kam s věcmi, které nepotřebuji?
Důležité bylo najít udržitelný způsob, jak se zbavit nepotřebných věcí. Tím jsem se vyhnula zbytečnému plýtvání a přispěla k jejich dalšímu využití:
- Oblečení můžete darovat do secondhandů, dobročinných obchodů nebo na charitu, část jsem prodala na platformě Vinted. Zřídila jsem si dokonce samostatný účet, abych měla přehled a dala jsem si za cíl, že si koupím za odměnu jednu velkou věc, kterou si přeji, a koupím ji právě z těchto peněz.
- Knihy můžete umístit do knihobudek nebo je darovat do knihoven, zkrátka poslat dál
- Nepotřebné zařízení odvezte do sběrného dvora
- Dekorace a nábytek nabídněte lokálním bazarům nebo je prodejte na marketplace
Co mi třídění přineslo?
Proces třídění mi dal několik důležitých věcí:
- Lepší rozhodovací schopnosti. Když si zvyknete pokládat jednoduché, ale jasně definované otázky, zdokonalíte se v umění rozhodovat se i v jiných oblastech.
- Vyšší důvěra v intuici. Třídění mě naučilo důvěřovat svým pocitům. Pokud mě něco těší, stojí to za to. Pokud ne, pryč s tím.
- Více prostoru pro to důležité. Mít méně věcí neznamená ztrátu, ale naopak obrovskou míru svobody.
Nejsilnějším momentem asi bylo to, že jsem si uvědomila, jak moc lpím na věcech a minulosti, a že je to strašně pomíjivé. A že každá věc má nějakou skrytou DNA, která na mě dýchá. Poslat věci s díkem dál tam, kde jsou potřeba, byl jednoduše skvělý pocit. Tento proces mi dodal obrovskou svobodu, opět to musím zdůraznit.
Třídění jako cesta k autenticitě
Více než 20 let jsem pracovala v reklamě, kde je kladen důraz na vytváření touhy. Reklamy nás vedou k pocitu, že potřebujeme další produkt, abychom byli šťastnější nebo úspěšnější. Ale když si uvědomíte tuto dynamiku, lépe chápete, proč si některé věci kupujete, a zda to opravdu stojí za to.
Třídění pro mě nebylo jen o vyklizení skříní. Byla to cesta k sebepoznání a k pochopení toho, co je pro mě dnes opravdu důležité. Udržitelnost není jen o menší spotřebě, ale o hlubším vědomí, o našich volbách a o tom, jak naše rozhodnutí ovlivňují naše životy.
Autenticita není jen dostupný luxus dnešní doby, ale především naše True Story! Jde o naši CORE IDENTITY a udělat si pořádek ve věcech je stejně důležité jako si srovnat myšlenky v hlavě. Z tohoto pohledu jde o nekončící příběh. Zkuste to, je to fantastické!
Doporučené:
Dokument od Neflixu Kup teď: Konspirace v košíku
Knižní novinka SVĚT LEVNÉHO DOPAMINU od Jiřího Kryštofa Jarmary a Vojtěcha Hlaváčka
A co vy? Co byste si nechali, kdybyste dnes začali třídit svůj prostor a své věci?
Možná teď na sklonku roku by to mohlo být také vaše téma…člověk se někdy v tomto období neubrání malé bilanci, co říkáte?
Vaše Lenka L.
